Zpět na archiv
25/11/2015| Jak být fit i v kanceláři?

Jak být fit i v kanceláři?

 

O tom, že prevence je lepší než léčba, že naše strava a životní styl ovlivňuje naše tělo i mozek a kávu si až tolik odříkat nemusíme, jsme si povídali s přednostou Psychiatrické kliniky Univerzity Karlovy Prof. MUDr. Jiřím Rabochem, DrSc.

 

Nedávno jste se zúčastnil odborného semináře v Oxfordu, můžete říci, že se mění přístup odborníků k jídelníčku a doporučení ohledně látek důležitých pro správné fungování našeho mozku?

V posledních letech přes obrovské pokroky medicíny nacházíme jisté limity v oblasti péče o nemocné lidi a zjišťujeme, že kromě výrazných medicínských zásahů je velmi důležitý životní styl včetně dietních návyků. Myslím si, že zjištění, která máme k dispozici, často zdůrazňují jen část výživy nebo životního stylu, důležitý je však komplexní přístup – tedy se všemi biologickými a genetickými předpoklady současně s naším okolím a životním stylem.

Výživa dříve a dnes: analýza, která se zabývala zdravotním stavem lidí střední doby viktoriánské, přišla s nečekanými výsledky – lidé té doby se dožívali stejného věku jako my dnes a prakticky netrpěli degenerativními chorobami. Autoři spatřují příčiny v bohaté a nutričně vyvážené stravě. V čem bychom se především mohli u stravy našich předků inspirovat?

Na té studii je velmi zajímavý fakt, se kterým pracuje, a to, že lidé se v druhé polovině 19. století dožívali přibližně stejného věku jako my v současné době (když odečteme úmrtí velmi raného věku v souvislosti s těhotenstvím a porodem) a umírali relativně zdraví. V této éře ještě nebylo dostupné zpracovávané a konzervované maso, lidé byli vystaveni vysoké fyzické zátěži, měli nižší příjem energie z potravy, jedli daleko více čerstvého ovoce, zeleniny a ryb, méně se v té době kouřilo a pilo. Což je komplex, který ve fenoménu naděje na dožití může hrát velmi výraznou roli. Autoři usuzují na to, že nynější výskyt demencí v posledních desetiletích – v podstatě epidemie – která je přisuzovaná vyššímu věku, má příčinu také v dnešním životním stylu a stravě.

Dáte nám tip na zdravý a chutný oběd? Co si dopřáváte s chutí a přitom s dobrým pocitem, že se jedná opravdu o zdravé a výživné jídlo vy?

S manželkou máme velmi rádi čerstvé ryby, tedy například lososový nebo tuňákový steak v kombinaci se špenátem nebo avokádem, se sklenicí minerálky nebo sklenkou bílého vína – to je podle mě velmi chutné a myslím, že i relativně zdravé.

Jakou roli ve výživě hraje čerstvé ovoce a zelenina? Poskytnou tepelně zpracované nebo např. zavařené obdobnou „službu“?

Ideální je konzumovat ovoce a zeleninu čerstvé. Pokud už ho tepelně zpracováváme, mělo by vaření nebo dušení být relativně krátké. Když si dáme například grilované maso, jako prevence negativních účinků ho skvěle doplní velký zeleninový salát.

Kdy je stres ještě žádoucí motivací a kdy začíná být škodlivý?

Máme dva termíny „eustres“ a „distres“. Eustres nás motivuje a distres už nám škodí, rozdíl je v jeho kvalitě, intenzitě a působícím stresovém faktoru. Bezpochyby platí, že mozek potřebuje stimulaci, aby dobře fungoval, a to je také prevence jeho stárnutí. Na druhou stranu některé extrémní zátěže, kterým jsou lidé někdy vystaveni (oběti trestných činů, živelných katastrof, dopravních nehod, útoků extrémistů apod.), bychom jistě kategorizovali jako distres a tam je působení na mozek negativní.

Co ještě doporučit, pokud chceme být fit v kanceláři?

Rozhodně ne léky ve formě psychostimulancií, ty se podávají pouze v přísně ohraničených zdravotních indikacích. Neexistuje ani žádná zázračná potravina, po které bychom byli hned fit. Vždy se jedná o komplex faktorů, díky kterým se dokážeme vyrovnávat s dlouhodobým sezením u počítače, které řadu lidí živí, a proto se tomu často nemůžeme vyhnout. Bezpochyby je vhodné prokládat monotónní práci s fyzickým pohybem – procházkou, protáhnutím, cvičením, to je důležité stejně tak, jako to, co budeme dělat po práci ve zbytku toho dne.

Co dělat, pokud už na člověka začne padat mentální únava?

Zaznamenal jsem například velký posun spojený s přístupem ke konzumaci kávy. Ještě za mých studií se hovořilo o kofeinismu jako o závislosti, a o tom, že vyšší konzumace kofeinu je škodlivá. Podle nedávných doporučení amerických dietologů je kofein ve středních dávkách prospěšný pro náš organismus a může působit preventivně vzhledem k některým somatickým chorobám. Samozřejmě, že jeho snášenlivost je individuální. Většinou kofein konzumenty stimuluje, ale některé naopak uspává. Dát si tedy kávu v přestávce je tedy pro většinu lidí jak příjemné, tak prospěšné.

Liší se potřeby na přirozené stárnutí mozku u lidí, kteří pracují u počítače a manuálně pracujících lidí?

Manuálně pracující mají fyzické zátěže dostatek a naopak jim prospěje intelektuální činnost, ať ve formě učení se cizímu jazyku, četba zajímavých knih nebo studium na večerní univerzitě. Naopak mentálně pracující potřebují ve zbytku dne přiměřenou fyzickou zátěž. Každý extrém – ať nečinnost nebo nadměrná zátěž – je škodlivý, je proto důležité hledat rovnováhu.

Omega-3 mastné kyseliny – jakou hrají úlohu?

Tyto látky dokážou organismu nejvíce prospět na začátku jeho vývoje. Jejich pozitivní vliv se např. přenáší během kojení z matky na dítě. Čím dál více se ukazuje, že tyto látky jsou skutečně důležité pro prevenci vzniku duševních poruch. Méně toho víme o jejich účincích léčebných. Jejich dostatečný dlouhodobý příjem však určitě patří ke komplexu pozitivních a preventivních opatření pro zdravé stárnutí mozku.

Může podpora motorické paměti (např. tanec) také podporovat mozkovou aktivitu?

Odborníci doporučují, abychom se snažili měnit stereotypy, které tělo a mozek mají dlouhodobě naučené, čímž stimulujeme mozkovou činnost. Jeden takový banální příklad – praváci si dlouhodobě čistí zuby pravou rukou, zkusme to pro změnu levou, možná to bude trochu těžší, ale pro mozek rozhodně stimulující. Všechny aktivity, mezi které patří například taneční pro starší nebo nový sport ve vyšším věku, jsou pro tělo i mozek velmi prospěšné.

 

Zpět na archiv