Zpět na archiv
21/09/2015| Kdy se začít starat o náš mozek?

Kdy se začít starat o náš mozek? Co nejdříve, ideálně hned, říká MUDr. Kateřina Sheardová

 

Vždy je jednodušší zavést preventivní opatření, než následně řešit problém často pomocí léků. O tom, co je přímou příčinou Alzheimerovy nemoci, můžeme spekulovat nebo si říct více o životním stylu a vyváženém jídelníčku, které patří k hlavním preventivním opatřením.

 

Přežitek: S vyšším věkem přichází poruchy paměti

Demence začíná být v západním světě epidemií. S vyšším věkem narůstá šance, že se člověk choroby dožije. Přesto je třeba si připomenout, že poruchy paměti a kognitivních funkcí ke zdravému stárnutí mozku nepatří. (Vzpomeňme například na babičku Boženy Němcové.) Odborníci se dnes stále marně snaží najít příčiny Alzheimerovy nemoci, hlavní choroby, zodpovědné za vznik demence. I přes intenzivní úsilí stále neznáme hlavní důvod vzniku nemoci a nemáme na ni lék, který by nemoc dokázal vyléčit nebo alespoň zastavit její progresi. Dnes však víme, že zásadní patologické změny typické pro Alzheimerovu nemoc, vznikají v mozku nejméně 10 let před tím, než se u člověka objeví první mírné příznaky. Proto se významná pozornost výzkumu upírá na hledání preventivních strategií.

 

Převezměte zodpovědnost za vlastní zdraví

Není to lékař, kdo je zodpovědný za naše zdraví, ale jsme to my sami. Zásadní roli hraje životní styl. Záleží pouze na nás, jestli se zajímáme o to, co jíme a jakým způsobem žijeme a jestli jsme ochotni jít vstříc našemu zdraví. O významu životního stylu pro nebezpečí vzniku infarktu a správně fungující kardiovaskulární systému se toho ví hodně. Nyní však zjišťujeme, že podobná opatření nás mohou ochránit od vzniku různých typů neurodegenerativních chorob, které mohou způsobovat demenci a jiná postižení mozku. Čím dříve s tím začneme, tím většího efektu můžeme docílit. Ve chvíli kdy pozorujeme první potíže muže být již pozdě.

 

Deprese a stres

Významným rizikovým faktorem úbytku paměti je deprese, jejíž výskyt neustále narůstá. Nežijeme v přirozeném prostředí, dlouhodobý a nezpracovaný stres patří k našemu každodennímu životu. Technický vývoj a okolí na nás klade nároky, na které nejsme evolučně připraveni. To na nás samozřejmě zanechává důsledky.

 

Vyvážená strava je základ – inspirujme se východní kuchyní

Populární je dnes především středomořská dieta, která je prokázaná jako zdravá pro kardiovaskulární systém, ale také pro prevenci poruch paměti. Zajímavou inspiraci pro nás přináší strava východních národů. Populační studie zabývající se výskytem Alzheimerovy demence mezi osmdesátiletými lidmi v Indii a v Americe ukazuje, že v Indii je 4x méně postižených ve stejné věkové skupině. Jiná čínská studie srovnávala populaci v chudých (převážně vegetariánská strava) a bohatých (strava podobná té západní) oblastech Číny. Ukázalo se, že živočišná bílkovina v množství, v jakém ji konzumujeme my, je prediktorem řady zdravotních komplikací a současně také působí negativně na paměť. Vlivů je zde samozřejmě více, ale faktor odlišné stravy je velmi výrazný.  Důležitou roli v patogenezi neurodegenerativních nemocí má oxidativní stres. Naše tělo se mu ale dokáže bránit pomocí genu NRF2, jehož aktivací se spouští řada antioxidativních procesů mimo jiné stimuluje tvorbu glutationu, který chrání organismus před oxidačním stresem, podílí se na odstraňování peroxidu vodíku. Zvýšit aktivitu tohoto genu můžeme překvapivě jednoduše pomocí vhodně volených koření či potravinových doplňků.

 

Léčivé vlastnosti mají především koření typická pro východní kuchyni a hojně užívaná v Ajurvédě. Nejen, že krásně voní a dochucují pokrm, mají také další pozitivní účinky. Například kurkumin obsažený v kari má vynikající protizánětlivé vlastnosti, a byl prokázán jeho efekt na odstranění amyloidních plak (typických pro Alzheimerovu nemoc) v mozku myší. Nejúčinnější je kombinace kurkuminu s pepřem. Velmi účinným stimulátorem glutationu je epigalokatechin galát, obsažený v sušeném nebo uvařeném zázvoru či ve výtažku ze zeleného čaje, dále resveratrol (z červeného vína nebo křídlatky), pycnogenol (který se nachází v kůře středomořské borovice).

 

Návrat k jídelníčku našich babiček?   
Rady ohledně výživy nemusí být nijak složité, inspirujme se u dřívější generace. Dopřejme si dostatek ovoce a zeleniny (zdroj vlákniny a vitamínů), ideálně pět menších porcí denně z kvalitních a přirozených potravin bez chemických přísad (pozor na umělá sladidla), nezapomínejme také na ryby a oříšky (zdroj omega-3 mastných kyselin). Je vhodné snížit poměr živočišných bílkovin v poměru k rostlinným. Dříve se jedlo maso maximálně 2x týdně, v jídelničku naopak daleko více figurovaly luštěniny.

 

Životní styl a přístup k životu – půlka zdraví

S mozkem je to stejné jako se svaly – když je netrénujete, ochabnou. O blahodárném působení fyzické aktivity není pochyb. Některé studie přicházejí také s tím, že díky fyzické aktivitě se dokonce zvětšuje oblasti mozku, které u demence atrofují. Fyzická aktivita nemusí být nijak náročná, obyčejná chůze je pro naše tělo nejpřirozenější a nejvhodnější.

 

Lidé, kteří věnují více času mentálně stimulujícím a duchovním aktivitám (meditace, modlitba), které využívají koncept mindfulness (bytí tady a teď, spojení se sebou samým), mají riziko vzniku demence menší. Ideální jsou také pravidelné osobní „rituály“, kdy člověk věnuje sám sobě čas, který vědomě prožije, například procházky, sport či meditace, což pomáhá redukci chronického stresu, prevenci deprese.

 

MUDr. Kateřina Sheardová z I. Neurologické kliniky FN u sv. Anny se věnuje především tématu stárnutí, epidemie demence, příčinám a prevenci Alzheimerovy choroby, vhodnému životnímu stylu a stravovacím návykům.

Zpět na archiv