Zpět na archiv
Neuropatická bolest

Neuropatická bolest je typem bolesti chronické. Neuropatická čili nervová se jí říká proto, že není poškozena žádná tkáň. Bolest vzniká přímo v nervech, to znamená, že samotné nervy ji vlastně „vyrábějí“, zatímco u ostatních typů bolesti ji „jen“ přenášejí. Nejčastěji se však onemocnění projevuje u diabetiků, protože výkyvy hladiny cukru v krvi způsobují poškození drobných periferních nervů. Neuropatická bolest mívá noční maxima a záchvatovitý charakter, může být ostrá až palčivá.

 

Jde o bolest, jejíž příčina je přímo v samotných nervech. Proto této bolesti říkáme neuropatická. Přepokládá se, že ke vzniku signálu bolesti dochází v samotných nervových vláknech, která bolest vedou. Signály jimi putují do míchy a mozku, kde jsou rozeznány jako varování možného poškození tkáně. V tomto případě jde však o planý/scestný poplach, protože neexistuje tkáňové poškození. Bolí samotné nervy.

 

Lékaři ji definují jako nepříjemnou senzorickou (pocitovou) a emocionální (citovou) zkušenost, která je spojena se skutečným nebo možným poškozením tkáně. Bolest je tedy krajně nepříjemný pocit, který nás upozorňuje na to, že v těle něco není v pořádku. Někdy je jasné, proč nás něco bolí – třeba po operaci nebo když se nám stane nějaký úraz, jindy ale po příčině bolesti marně pátrají i lékaři.

 

Tento typ bolesti dobře ji znají diabetici (diabetická neuropatie), onkologičtí pacienti nebo ti, kteří prodělali nechvalně známý pásový opar (tuto bolest lékaři označují jako postherpetickou). To ale neznamená, že jsme-li zdraví, nemůže se nic stát: nervy může poškodit i infekce, například při onemocnění boreliózou, nebo nadměrné požívání alkoholu. Nervy mohou poškodit i některé léky. Neuropatická bolest může provázet degenerativní onemocnění nervové soustavy, třeba pokročilejší stadia roztroušené sklerózy.

 

Každý z nás prožívá bolest jinak, a to i v případě, že jde o tentýž druh i typ bolesti, čili že je vlastně „stejná“. To ale není. Každý ji totiž snáší odlišně, protože u každého je jinak intenzivní a u každého má jiné projevy. S bolestí významně klesá kvalita života, a to nejen v případě pacienta, ale i jeho okolí.

Základem stanovení léčebného postupu je rozhovor s pacientem, při němž se lékař snaží co nejpřesněji pochopit charakter bolesti, její intenzitu a stavy, které bolest vyvolávají nebo zhoršují.

Druhým důležitým bodem je stanovení původu bolesti, viz hlavní příčiny neuropatické bolesti. Příklad: U syndromu karpálního tunelu je základem fyzioterapie a nácvik správných pohybových stereotypů, aby nedocházelo k útlaku nervů při průchodu zápěstním kanálem. Při neúspěchu této léčby je možná chirurgická náprava. U diabetické neuropatie je zase nejdůležitější dostat pod kontrolu výši koncentrace krevního cukru, pečovat o správné prokrvení dolních končetin a volbu vhodné obuvi. V obou případech nejsou léky proti bolesti hlavní léčebnou metodou.

Zpět na archiv